22.05.2014
Tak přidávám další stránku, tentokrát bude určena pro fotky a nějaký povídání z výprav. Hlavně tedy z těch, kde bylo více motorek. Dneska po práci proběhla první vlaštovka. Sice to bylo jen nějakých 100 km, ale i to se počítá.
01.06.2014
Většina výprav je sice ve stylu osamělého jezdce, ale zase člověk nemá nutkání se s nikým honit. Z fotek je jasné, že nejoblíbenější cíl těchto projížděk je Stav. A ani těch pár následujících není výjimka. Jen tedy doufám, že časem třeba i na nějaký fotce budu já a ne jen motorka 🙂 .
05.06.2014
Na začátek června tedy není úplně hezké počasí, minimálně z oken kanceláře. Ale na druhou stranu je příjemné, že člověk není po pár minutách na motorce úplně propocenej, a i když zastaví někde na světlech nemá hned opruzenou herní konzoli. Na Slapy to sice není žádná velká štreka, ale jsou tam vcelku slušné silnice, hezké zatáčky a mraky dalších motorek. Ty sem sice nefotil, ale motorku spolu pilota jsem zvěčnil. Možná by bylo fotek víc, kdyby nedošla Honzovi baterka, ale co. Byla to první společná vyjížďka a určitě časem budou další a delší.
27.07.2014
Slunné počasí nás s bratránkem vylákalo na výlet kolem České lípy a musím uznat, že krajina tam je fakt hezká. Možná by si to člověk užil více na nějakém enduru, ale i na silnici to bylo super. Jen mě tedy po těch cca 200km docela bolelo pozadí 😉 .
28.10.2014
Výlet na Křivoklátsko, jedna z posledních akcí letošní sezóny. Přeci jen už není moc teplo a i dobré spodní prádlo má co dělat, aby nepustilo zimu na tělo. Naštěstí jsme v Čechách, takže občerstvení je na každém rohu, včetně piva (nealka) nebo horkého čaje. Naše první zastávka byla v restauraci Tomáše Hanáka – Zastávka Nižbor.
18.03.2015
Druhá letošní vyjíždka (z první nemám žádné fotky) byla opět na oblíbené místo na Slapech. Zapadající sluníčko nad Ždání se prostě neomrzí.
11.04.2015
Tentokrát projížďka nebyla na slapy, ale směr Plzeň. První sada fotek je kousek na Nižborem v hospodě U Rozvědčíka.
Pak měl vést cesta do Plasů, ale navigátor ne vždy trefil správnou odbočku. S heslem “Cesta je cíl” nám to vůbec nevadilo a nakonec to bylo i lepší, protože jsme se dostali do Zruče u Plzně a nakoukli do místního Air Parku.
Protože nás tlačil čas, tak koukání proběhlo jen přes plot, ale v průběhu sezóny bych se tam určitě chtěl ještě zajet podívat.
30.4-3.5.2015
Než jsem se dostal k napsání další kapitoly, uběhlo několik týdnů, ale protože se akce velmi povedla, tak mi něco i v paměti zůstalo.
Výlet začínal na konci krátkého týdne, posledního dubna, před námi byl tedy jen svátek práce a večerní zápasy reprezentace na MS v hokeji.
Na čtvrtek byl cíl jen jeden, a to dostat se do objednaného penzionu v Českém Švýcarsku.
Před námi tedy bylo cca 117km.
Následující den měla vézt projížďka přes Hřensko na oběd do Belvederu a pak do Königsteinu na prohlídku místní pevnosti. Bohužel nás zradilo počasí a plán se musel mírně změnit. Hned co vysvitlo sluníčko, takže někdy kolem 11:00, jsme vyrazili přes Děčín na oběd do zmiňované restaurace.
V jejím bezprostředním okolí se nachází vyhlídka Belvedér s pozůstatky barokního pódia.
Po naplnění žaludků a krátkém odpočinku na vyhlídce nastal čas vyrazit dál. Pro nedostatek času byl jako cíl vybrán obchod Louis v Drážďanech. Když jsem dojeli na prázdné parkoviště, tak nám bylo jasné, že i v bývalé NDR se slaví Svátek práce. Vzhledem k rychle ubíhajícímu času nám nezbyl nic jiného, než se otočit a uhánět (což v naší sestavě bylo cca rychlostí 90km/h) nazpátek do penzionu. Celkem jsme najeli za pátek cirka 155km.
Další den, tedy v sobotu po prohraném zápase se Švédy, bylo na čase dohnat to, co jsme v pátek nestihli.
Nejdřív se tedy jelo na pevnost Königstein, kde mají motorky krásné vyhrazené parkování v krytých garážích. Samozřejmě, na rozdíl o českých památek, zdarma.
Po přibližně třech hodinách chození byl čas znovu nahodit naše oře a pokračovat dál. Přes Drážďany, a tentokrát již otevřený obchod Louise, kde proběhla povinná zastávka, se jelo na zámek Moritzburg.
Většina osazenstva už ale neměla náladu na prohlídky, což se ukázalo jako vcelku rozumné. V interieru zámku není mnoho sálů přístupných, takže kultury chtivá skupinka se nakonec vrátila vcelku zklamaná. Zbytek si užíval válení na trávě v zámeckých zahradách. Pro cestu nazpátek byla zvolena trasa Drážďany-Stolpen-Bad Schandau, kde se konečně dalo trochu vyřádit v zatáčkách okolo Hohnsteinu, a i to přes nízkou rychlost. Nájezd za sobotu byl přes 180km.
V neděli ráno, tedy spíše dopoledne, se naše partička začala pomalu rozdělovat. Odjezd z penzionu byl ještě hromadný.
Ale po procházce na Panské skále se jeden ze dvou V-Stromů oddělil a pokračovalo se jen ve čtyrech. Mimochodem na parkovišti u Panské skály chtějí peníze za parkování i od motorek, ale závory naštěstí nemají na celou šířku silnice.
Následoval oběd v restauraci Camelot na náměstí v Hrádku nad Nisou, kde se oddělila další motorka – Kawasaki VN 800. Zbylé osazantstvo – Hornet, V-Strom a Bandit – pokračovalo na zříceninu Oybin. Protože na plně naložených motorkách už nezůstalo místo pro helmy, muselo se mírně improvizovat.
Samotný hrad, respektive zřícenina hradu Oybin (česky Ojivín či Ojvín) je nádherná památka a určitě stojí za návštěvu. Pro nás je také docela dobré, že je většina informačních tabulek i v češtině.
A touto další historickou exkurzí byl víkend ukončen, pak už následovala jen cesta domů přes Ještěd (kde jsem se ztratil 😉 ), Mnichovo Hradiště směr Praha. Mě tedy čekala ještě cesta na Stav.
Za mě byl nedělní nájezd něco kolem 210km. Tedy podle mapy, protože tachometr mi odešel někdy v průběhu soboty a od té doby jsem rychlost určoval jen podle otáček a radarů podél silnic (vetšinou jsem byl něco málo nad limitem).
Celkový nájezd za víkend přibližně 650km, takže tři nádrže a něco. Celkový záznam trasy je ke shlédnutí na http://sportypal.com/Workouts/Embed/4273243.
Vzhledem k tomu, že každý kdo měl foťák, mobil nebo GoPro, tak fotil, je zde jen opravdu malý výběr z celkového počtu snímků. Další fotky jsou k dispozici na stránkách Michala S. Z GoPro jsou i nějaká videa, bohužel zatím nebyl čas sestříhat něco použitelného na publikování.
23.05.2015
Pojížďka kolem komína – Praha – Bělá pod Bezdězem – Praha.
Do “gangu” přibyl před časem nový stroj – Honda CBR 954RR. Jak jsem předpokládal, cesta byla vcelku svižná. Tedy z mého pohledu, kluci se při závěrečném hodnocení u piva shodli, že jsme se dost flákali 🙂 . Můj otáčkoměr, který skoro nespadl pod hranici 8000 ot/min, s tímhle hodnocením nesouhlasí, a to že jsem dojížděl po ujetí 200km do garáže jen na výpary, taky o pomalé jízdě nesvědčí.
Původně s námi vyrazil další Hornet, ale někde mezi Brumlovkou a Nuselským mostem jsme jej ztratili. Po dojetí do Bělé jsme zjistili, že zde probíhá KTM festival, ale při našem příjezdu už všichni balili, případně se u stánku se Svijany připravovali na neděli. Na tu už měl ale každý z nás jiné plány.
24.12.2016
Po více než roční pauze přidám jeden update. Ne že bych tak dlouho nejezdil, ale nějak sem moc nefotil, spíše natáčel na kamerku.
Květen 2016 – výlet na sever do koloví vesničky Jiřičná.
Září 2016 – výlet na Vysočinu
Hop nahoru